„Staré dobré příběhy nikdy nejsou krásnější a veselejší, než když si nějaký nováček myslí, že je to on, kdo je prožil jako první.“
Hermann Hesse
KRÁL PŮJČEK
Jestli máš jedinej důvod proč uvěřit
Že se to dá
Tak vsadím celej svůj důchod
A půlku oběda
Jestli znáš technickej způsob jak vše zařídit
Tak dej ho sem
A víš kde se dá dobro a zlo roztřídit
Tak mě tam vem
Já vím že věříš že když se
Přesune věc z bodu A
Do bodu B kde podle tebe
Být má
Tak to že zaručí že pak
Už samočinně věc C
Se sama na správném místě
Včas ocitne
Ale kdo ví jestli Béčko
Je to správné místo pro A
A jestli to Céčko pořád dychtivě
Vyčkává
A hlavně jestli pak Déčko
Po té rošádě s tímhletím Cé
Ještě zůstává stále
Na svém místě v nabídce
A co když tohleto všecko
Není jak ty chceš nezbytné?
A pak jako děcko
Matematik procitne?
No ale vem mě tam když jsi
Přesvědčený že to jde
A já budu jen strážit
Ať moc neublížíš náhodě
Jestli máš nějakej důkaz
Proč voličskej průkaz
Mít mám
Tak budu rád za ten úkaz
A rád na tebe dám
Přečtu si ještě ten tvůj vzkaz
A opatrně posnídám
Každej zub může mít svůj kaz
Tak dám si pozor co si dám
Asi máš většinou úspěch
A moc krásnej účes
Pan Tau
A jsi králem půjček
Tak díky za tvůj check
A čau
Jsem rád že falešnej úsměv
Je něco co spíš nepotkám
Mám kolem sebe dost přátel
Ke kterým důvěru mám
A už to je úspěch
BRUNDIBÁR
Síla je past
Když nás zkouší zmást
A dělit na kámoše nebo příslušníky bezva kast
Síla je mast
Když slabé chrání před tím kdečím
A když léčím cítím se jak Radegast
Síla je smrt
Když pro střízlíky
Je kulatej „tlustoprd“
Síla je dar
Když díky ní
Není zašlápnutej brundibár
Héjou héjou!
Fašisti jdou na pomoc
Héjou héjou!
Už toho zla měli taky moc
Héjou héjou!
Demagogové jdou na brigádu
Héjou héjou!
Přestali mít na lži náladu
Héjou héjou!
Gangsteři se schází před charitou
Héjou héjou!
Mají pušku konfetami nabitou
Héjou héjou!
Smích zní úřadem i radnicí
Héjou héjou!
Všichni jdou překročit svou hranici
Čeho mám dost?
Když ztrácím vůči blízkým pozornost
Čeho mám dost?
Když odvahou se zašťiťuje nestoudnost
Čeho mám dost?
Když se přiznání chyb považuje za slabost
Stejně tak upřímnost stejně tak váhavost
Čeho mám dost?
Když jsem lost in zlost lost in lhostejnost
Héjou héjou!
Héjou héjou!
Héjou héjou!
Héjou héjou!
EXISTENCE II
Bavil jsem se s přítelem
Že se bavil s nepřítelem
A že ho to tady celé
Už neskutečně hodně žere
A že tahle existence
Už bez jeho asistence
Že tu končí smysl pro legraci
A že zvažuje emigraci
Přítel:
“Mám se bez vesel na cestu dát?
Hledám nevesel kvalitní stát
Kde můžou bez hesel děti si hrát
KDU-ČSL má skákací hrad
Chci národ co hned tak kuňkat nezačíná
A záchod kde fotobuňka nezhasíná
Šunka šunka šunka…”
A bacha když si brácha s bráchou nepovídá
Když mám zaracha na záchod papír krepový dám
U langoše poslechnu si Ventolina
Páč kámoše nepotkáš jen u Kolína
A když mě to u langoše už moc nebaví
Pustím si místo Ventoše Metastavy
A když mě ani tohle nikam neodnese
Tak zaručeně pomůže mi Hermann Hesse
DŮM SE ZAHRADOU
Jsou také ti co si tu dovolenou tvou jen tak dovolit nemohou
Lehce se rozdávají rozumy těm co už jsou tak trochu za vodou
Jsou také lidé co nedisponujou ňákou příliš velkou odvahou
Tak prosím nesyč když k nim nedojde message těch s mesiášskou povahou
Neraď jim s jejich vnitřní svobodou a ani s minulostí nemilou
Páč pak se toho zhostí tak že funí zlostí před Lidlem a před Billou
Řeší víc strach pod břichem než rozdíl mezi Bedřichem a Emmou Smetanou
A už vůbec ne mravní zákon ale jen ty hvězdy nad sebou
Řeší víc sekanou než rozdíl mezi smetanou a Emmou Smetanou
A už vůbec ne mravní zákon ale jen ty hvězdy nad sebou
Bohužel statisticky prostě jen všichni dosáhnout štěstí nemohou
Ale zkus to na ně vytáhnout na pracáku v Lipníku nad Bečvou
Vždyť každý by chtěl mít a když už má tak nepřijít o dům se zahradou
A ňák se srovnat se ctí a v nejhorším bez s tou života záhadou
REPORTÁŽ PSANÁ SAMOPLÁTCEM
Už neposílám ti svůj konec
Posílám ti začátek
Už nevisím na oprátce
Na oplátku oplatek
A díky za to že mě slyšíš
Díky že mě pochopíš
A chápu i když nechápeš
Nejseš papež
Přestože konec nedohlédnu
Už tuším že bude líp
Jsi jak přímotop v lednu
Ústřední jsem vyp
A to je to co pořád hledám
Ty mě nedáš já se nedám
A už kupodivu nejdu ke dnu
Už se zvednu
Jsi přímo top
Jsi přímo přímotop
Jsi top
Hřeješ mě ze starých dob
Každý vyhrát závod chce
A taky návod od otce
Tak jedna rada pro borce
Jak nežít v závorce
Na přímce mysli na bod C
A když bys měl jíst v závodce
Tak před cestou pro porce
Nejdřív prozkoumej proporce
NIKDO SE TI NEBUDE SMÁT
Mám 300 důvodů proč začít se bát
Mám 300 důvodů proč nemít svět rád
Mám 300 důvodů proč zase to vzdát
Ohoho
Mám 300 důvodů proč nemilovat
Ale víc důvodů mám proč milovat
Zbytečné je chtít trapnost neriskovat
To je pak život akce nezisková
Prý je dobrý být v kontaktu s realitou
Neplakat nad baterkou nenabitou
Nuda je jenom ticho před kvalitou
Ohoho
A vědět že v té chvíli kdy zlo vzniká
Nehraje vždy foukací harmonika
A kdo v rybníku nic dobrýho nepodniká
Nemůže stěžovat si na vodníka
Nikdo se ti nebude smát
Když budeš lidi mít rád
Nikdo se ti nebude smát
Když budeš lidi mít rád
Nabízí se tu spousta open gejtů
Většina z nich však vede do pangejtu
Stejně jak k Vetřelcovi na planetu
Přiletí někdo no a: „Šup! A je tu!“
A je to jen otázka analýzy
Kdo je kde vetřelec a co tam sklízí
A zda příliš moc hrůzy nenabízí
A jestli nezakládá na frenčízy
Říkají: „Musíme se přestěhovat
Bude tu s námi bydlet dvě stě hovad
Nikdo je nedokáže převychovat
V úpadku je naše čtvrť přepychová“
Ale ten luxus je náš vlastní problém
Nárok vždycky narozky slavit hoblem
Někam se projet v autě „Ale v dobrém!“
Povozit se lanovkou nad Grenoblem
Na síti se však cítíš jak John Lennon
Pak proprokrastinuješ Armagedon
Když sleduješ kam zase letí tvůj dron
Za město pak přistane na pole on
A jednou cítíš že už toho máš dost
Že to jsou jen vzpomínky na budoucnost
Každej z nás je přece na světě host
Tak proč si upgradovat nevraživost?
No a:
Láska je totiž náruč otevřená
Bojíš se říct asi co to znamená
A že to jsou slova moc navoněná
Jseš duše postmodernou pokažená
Ale!
Ty trapnej nejsi jen když umíš mít rád
Přestaň se konečně těch správných slov bát
Často je to padesát na padesát
Mezitím se však může ztratit adresát
Zla nechci být asistent
A jen nadávat na systém
V tom systému nejistém
Jen tak bloumat na místě
Utápět se v žalu svém
Kopčit LCD Soundsystem
A jak by řekli anglisté:
„Věnuj se salámu štangli sté!“
A tak dál a tak dál
a sám bych to neustál
mlha zdání je hustá
dišputát i bez gusta
Brit:
„Bar of salami no.100“
LÁZEŇSKÝ ŠVIHÁK
Citový ex-kolohnát
Skoro táta kolonád
Konečně má jednu rád
A je rád
Náladu má nadšenou
Možná mírně vznešenou
Prochází se se ženou
Po Teplicích nad Seinou
Tou silou léčebných kůr
Zbaveni všech nočních můr
Side by side in silence
Jak zpívaj’ Cure
(… i Gilmour…)
Na něco je možná stár
V něčem možná neobstál
Ale platí však že kdo touží
Tak krouží dál
CHOPOK
Zapadá slunce nad horama
A my jdeme s lyžákama
A s batohama
Zítra zas vyjde nad Pomama
Ale ty už nejsi sama
Už jsi máma
Už jsme dávno za láskama
S jinýma lyžařkama
Pryč je drama
Sníh křupe pod nohama
Jdem s kamarádama
A s rodinama
Nad náma bzučí lana
Parta někdy vyrovnaná
Někdy zbědovaná
Jindy zase lanovkama
S dalšíma mátohama
A svačinama
S namoklýma botama
Odpočinek pod stromama
A pod hvězdama
Pod nočníma sjezdovkama
Očima k nebi přikovaná
Drahokamama
Zastavíš mě svýma rtama
Děcka necháš s kumpánama
S „Člověče“ a figurkama
V chatě čeká na nás vana
A pokec s barmanama
A láska sama
RAMPOUCH
Ještě lepší příběh jsem čekal
Ale nestih’ jsem to všechno zažít
Možná kdybych tolik nečekal
Tak bych se asi víc smál
I když nebylo to zas tak špatné
Jídlo nebylo tak drahé a bylo chutné
Postele na můj vkus byly dost měkké
Ale zas holky na recepci byly hezké
Auto bych ocenil o kapku výkonnější
Ty holky taky to jsem si téměř jistý
Byt mohl pravda být i prostornější
Ale zas sousedi ti byli celkem tiší
Děti mě poslouchaly dá se říct že ano
Známky bych zlepšil ale to už je teď jedno
Občas mi napíšou smsku že žijou
Nějak se protlučou když tak někoho ztlučou
Ten seznam byl původně o hodně delší
Jenže u postele příšera už stojí
Tak se tu mějte a buďte k sobě hodní
Já se snad vrátím aspoň jako plankton vodní
LÁSKA NENÍ ŠVÉDSKÝ STŮL
Natankovals u Shell
Vzal svetr co ti vždycky slušel
Prošel kolem šprušel
Vleku a přes recepci ušel cesty půl
Přes voňavý vestibul
Už dopředu jsi slyšel
Že bufet by tu celkem ušel
Mají prý i quiche
Vypadá to jednoduše pepř i sůl
Tak sis rychle nabídnul
A sekanou vzpružen
Zastavil ses vedle u žen
Hlouček je tu sdružen
Cítíš se sám sobě něco dlužen
Tak jsi vplul
A nabídku obhlídnul
Každý by dosvědčil
Jak rychle jsi přikřepčil
A hřebínek se ti zvětšil
Když ses v zrcadle přesvědčil
Že jsi hezky cool
Když vtom tě číšník zahlídnul
Nenápadným okem
Zachytil tě s tvým tlumokem
A rozvážným krokem
Se po straně bokem k tobě nachomýtnul
A potichu namítnul
Číšník:
“Já sleduju tě dlouze
Nezdá se že podléháš touze
Tak tě prosím pouze
Ke kdekomu se jenom z nouze nepřitul
Láska není švédský stůl
Tak nechovej se jako vůl
Láska není švédský stůl
Koukám seš zahlcen
Ale nebuď z toho zdrcen
Prostě vybírej si srdcem
A nejen z toho co se zrovna nabízí
Nejhorší jsou remízy
Přemýšlej i o tom
Komu z toho bude jak potom
A že ten tvůj bonton
Není o tom co ty by sis dal za špízy
Ale kdo to po tobě uklízí
La la lá…”